Poznámka 17

Tři vyšší mohutnosti duše:// intellectus, voluntas, memoria (rozum, vůle a paměť). O vyšších a nižších silách duše a jejich vzájemném poměru viz DW I, káz. 16b, 275, 3n., pozn. 2 (Avicenna, De anima//, IV,2 a I,5). Nejvyšší síly duše jsou svou přirozeností a působením nesmíšené s tělem, „stojí v čirosti duše, odděleny od času a prostoru […] tedy ty síly, jež nemají s ničím nic společného, v nichž je člověk utvářen podle Boha a je z Božího rodu […] Nejvyššími silami se duše dotýká věčnosti, to jest Boha, kdežto nejnižšími silami se dotýká času, a tím se obrací ke smyslovým věcem.“ Podobné myšlenky nalézáme rovněž u Ruysbroecka a Taulera.