Poznámka 10
Postoje různých badatelů k této otázce shrnuje příhodně T. Vítek, Empedoklés, I: Studie, Praha, 2001, str. 87–88. Bez ohledu na problém, zda Empedoklés napsal skutečně dvě různé básně (Φυσικά a Καθαρμοί), nedávný nález doposud neznámých Empedokleových veršů v papyru Strasb. Gr. Inv. 1665–6, v nichž se mísí jak fyzikální, tak náboženská problematika, se zdá potvrzovat celkovou jednotu jeho myšlení. Pro text, překlad a komentář papyru srv. A. Martin – O. Primavesi, L’Empédocle de Strasbourg, Berlin – New York 1999; R. Janko, Empedocles, On Nature I 233–364: A New Reconstruction of P. Strasb. Gr. Inv. 1665–6, in: Zeitschrift für Papyrologie und Epigraphik, 150, 2004, str. 1–26; T. Vítek, Nové Empedokleovy verše. Papyrus ze Štrasburku č. 1665–1666, in: Reflexe, 27, 2005, str. 75–94.
Zpět na článek: Reflexe 38:Reinkarnující se duše mezi presokratiky a Platónem