Poznámka 29
Platón, Phd. 85e–86d. Pro to, že by tato nauka mohla pocházet od Filolaa, svědčí i její nadšené přijetí od jeho žáka Echekrata (88d): „Neobyčejně totiž mě dovede zaujmout, nyní i kdykoli jindy, tahle myšlenka, že naše duše je jakási harmonie, a když byla vyřčena, jaksi mě upamatovala, že i já sám jsem dříve měl toto mínění.“ Teorii o zdraví jakožto rovnováze prvků, z nichž se skládá tělo, zastával rovněž Alkmaión z Krotónu (srv. DK 24 B 4), který rovněž podal důkaz o nesmrtelnosti duše v Platónově Faidrovi (245c–246a), srv. C. A. Huffman, s. v. Alcmaeon, in: Stanford Encyclopedia of Philosophy, http://plato.stanford.edu/entries/alcmaeon/ [navštíveno 11. 6. 2010].
Zpět na článek: Reflexe 38:Reinkarnující se duše mezi presokratiky a Platónem