Poznámka 5
B. Spinoza, Ethica, II, prop. 2 (český překlad: týž, Etika, přel. K. Hubka, Praha 1977, str. 112): „Rozlehlost je atributem Boha neboli Bůh je věc rozlehlá.“ – B. Spinoza, Ethica, I, def. 4 (česky str. 56): „Atributem rozumím to, co rozum postihuje ze substance jako něco takového, v čem záleží její esence.“ Tamt., def. 3 (český překlad, str. 56): „Substancí rozumím to, co je samo v sobě a co je chápáno ze sebe sama, tj. to, k utvoření jehož pojmu není zapotřebí pojmu nějaké další věci.“ Tamt., prop. 10 (český překlad, str. 64): „Každý atribut jedné a téže substance musí být chápán ze sebe sama.“ Důkaz této poučky se opírá pouze o definice 3 a 4. – Rozlehlost je atributem substance právě tehdy, když je pojem „rozlehlost“ takovým pojmem, jenž musí být pochopen skrze sebe, tzn. lze jej interpretovat bez odkazu na jiné pojmy. Pojmy atributů musí tudíž splňovat podmínku, že označují nejvyšší deskriptivní rody. Tak je tomu pro Descarta i pro Spinozu, nikoli však pro Leibnize. K sémantické interpretaci spinozovského pojmu atributu srv. K. Cramer, Kritische Betrachtungen über einige Formen der Spinozainterpretation, in: Zeitschrift für philosophische Forschung. Zum Gedanken an den 300. Todestag von Benedikt de Spinoza, 31, 1977, str. 527–544. Dále srv. týž, Immanencia o transcendencia de Dios. Reflexiones sobre la ontologia de Spinoza, in: El Hombre: Immanencia y Transcendencia. XXV Reuniones Filosóficas de la Universidad de Navarra, Pamplona 1991, II, str. 811–830.