Poznámka 2

 Jedná se samozřejmě o Popperův názor. Viz Karl R. Popper, The Poverty of Historicism, London 1961, str. 143–152; český překlad Bída historicismu, Praha 1994, str. 111–117. Podobně Georg Iggers činí rozdíl mezi tím, co nazývá „smyslem pro dějiny“, a „historicismem“. To první je spjato s „vědomím, že minulost je podstatně odlišná od přítomnosti“, druhé s pokusem porozumět „minulosti v její jedinečnosti“ a s odmítnutím nutkání „poměřovat minulost normami osvícenství“. Viz jeho stať „Historicismus“ in: Dictionary of the History of Ideas, vyd. Philip W. Wiener, New York 1973, 2. díl, str. 457. Zde se samozřejmě Iggers zabývá tím druhem historicismu, který Meinecke analyzoval ve svém proslulém díle Die Entstehung des Historismus, München 1936, tj. „individualizací“ v protikladu k „zobecňování“ mnohosti. Pro Meineckeho neznamenal historismus deformaci „smyslu pro dějiny“, ale jeho plné uskutečnění. Pokud však Meinecke pozvedl obecný „smysl pro dějiny“ na světový názor zahrnující „intuicionismus“, „holismus“, „organicismus“ atd., způsobilo to upadnutí do onoho „historicismu“ v hanlivém slova smyslu, jak jej užíval Popper, byť do té jeho podoby, kterou nazýval „antinaturalistickou“ různorodostí.