Poznámka 9
Tomuto závěru z Z,17, 1041b28, ve které Aristotelés zkoumá ἡ οὐσία právě z hlediska ἀρχὴ καὶ αἰτία (1041a9–10), předchází redukce αἴτιον ἐπὶ τοῦ γίγνεστϑαι καὶ ϕϑείρεσϑαι na αἴτιον ἐπὶ τοῦ εἶναι čili τί ἐκίνησε πρῶτον na „širší“ τίνος ἕνεκα (1041a29–32). Zdá se, že teprve tento metodický krok Aristotelovi umožní převést vposledku jakékoli důvodové tázání διὰ τί na ideální τὴν ὕλην ζητεῖ διὰ τί ἐστίν (1041b5). Ideální otázka „Proč látka je [určité] co?“, která je centrální otázkou knihy Z, pak skutečně na rovině οὐσία αἰσϑηταί nevyžaduje další tázání „proč“. V tom smyslu je ideální důvod definitivní (srv. Alexandros z Afrodisias, in Met. XXI, 10).
Zpětné odkazy: Reflexe 17:O Aristotelově metodě v Met. A3