Poznámka 1

Ještě před odevzdáním tohoto čísla do tisku jsme dostali zprávu, že autor uveřejněného článku, universitní profesor PhDr. Milič Čapek, narozený 26. 1. 1909 v Třebechovicích pod Orebem jako nejmladší syn protestantského faráře (jeho bratrem byl univ. prof. J. B. Čapek), dlouholetý učitel University v Bostonu, zemřel dne 17. 11. 1997 v Little Rock, AR, ve věku nedožitých 89 let na selhání srdce. Náleží (spolu s Janem Patočkou) k našim nejzajímavějším filosofům z posledních let před druhou světovou válkou. Studoval na Karlově universitě, promoval roku 1935 u J. B. Kozáka, v kritické době kolem Mnichova pobýval v zahraničí, kde už zůstal, od roku 1940 studoval na Sorbonně, od r. 1941 v Chicagu, po válce a po únorovém puči definitivně zůstal ve Spojených státech. Protože na rozdíl třeba od Poláků nejenže nejsme dost hrdí na vynikající syny a dcery své vlasti, kteří dosáhli věhlasu v zahraničí, ale dokonce na ně zapomínáme, bývá i Milič Čapek jen zřídka připomínán (v roce 1991 zařadili Zumr a Binder, vydavatelé sborníku o Masarykovi a brentanovské škole, i jeho příspěvek).
Pro připomenutí uvádíme některé jeho větší publikace:
#Fysika a psychofyzický problém, Praha 1933; Bergson a tendence současné fysiky, Praha 1933; Henri Bergson (Laureáti Nobelovy ceny XXVII), 1939; A Key to Czechoslovakia, New York 1946; The Philosophical Impact of Contemporary Physics, Princeton 1961; Bergson and Modern Physics, Dordrecht 1971; Masaryk in Perspektive, SVU 1981; The New Aspects of Time, Kluwe Dordrecht 1991. # 
LvH