Poznámka 13

To, co Kant skutečně předkládá v této kapitole, naznačuje druhá věta: „Omezuji se na to, že z pouze transcendentálního hlediska, totiž z přirozenosti čistého rozumu, vrhnu letmý pohled na celek dosavadních zpracování čistého rozumu.“ Dosavadní dějiny filosofie, jak je patrné z předmluvy k 2. vyd. Kritiky čistého rozumu, pokládá Kant za pouhé před-dějiny. Nicméně je důkazem jeho výkladu „přirozenosti čistého rozumu“, že všechny dosavadní pokusy lze začlenit do jeho topologie. Záměr celé kapitoly je vysloven teprve v závěru: „Jedině kritická cesta je ještě otevřená.“ (srv. A XII). Teprve nastoupením kritické cesty začínají „dějiny čistého rozumu“ v přísném smyslu tohoto slova. Kantova filosofie dějin slouží k prokázání toho, jak „dějiny čistého rozumu“ mají být možné a priori jakožto dějiny jeho existence.