Poznámka 17

Tato interpretace méně zjevného důvodu Agathónovy hostiny se mi nezdá nijak přitažená za vlasy. Povšimněme si jeho netrpělivosti na začátku dialogu, jeho neochoty zahájit hostinu před Sókratovým příchodem (174e–175c). Navíc si povšimněme usazení stolovníků, díky němuž se Aristodémos, jenž by byl Sókratovým nejpřirozenějším sousedem u stolu, ocitá vedle Eryximacha (175a) a které ponechává čestné místo – lehátko vedle Agathóna – prázdné (175c). Konečně zaznamenejme také důležitost, kterou sám Agathón při nové zmínce o této otázce připisuje – jakkoli žertem – tomu, aby seděl vedle Sókrata (222c–223b).