Poznámka 33

K. Löwith, Der okkasionelle Dezisionismus von Carl Schmitt, in: týž, Heidegger – Denker in dürftiger Zeit. Sämtliche Schriften, 8, Stuttgart 1984, str. 32–71, 61 a 63. Tématu se ujal Chr. Graf von Krockow, Die Entscheidung. Eine Untersuchung über Ernst Jünger, Carl Schmitt, Martin Heidegger, Stuttgart 1958. Srv. proti tomu F. Fédider, La question politique, in: Magazine littéraire, 235, 1986, str. 51–52; týž: Heidegger vu de France, in: Heidegger Studies, 1, 1985, str. 79–89; F. Dallmayr, Heidegger, Hölderlin and Politics, in: Heidegger Studies, 2, 1986, str. 81–95. – Heideggerovu ohodnocení sebe sama, že jeho politicky chybný krok měl být „největší hloupostí jeho života“ – citováno podle H. W. Petzet, Auf einen Stern zugehen, Frankfurt 1983, str. 43 –, je třeba rozhodně přitakat, avšak ještě dnes nabízí té nejlacinější podobě „kritiky“ zdání převahy.