Poznámka 10
Grygar si zde bohužel nevšímá dalších Husserlem ohledávaných bifurkačních bodů trajektorií geneze novověké vědy a její filosofické fundace (Husserlem v Krizi explicitně analyzovaných), tj. Descarta s jeho ontologií světa jakožto rozlehlých věcí a následné linie plynoucí z jím založeného myšlení, tj. linii empirickou a linii transcendentalistickou. Motivací k tomuto opomenutí bylo zjevně vědomé soustředění se na Galilea jakožto rozhodujícího zakladatele vědecké tradice, v jejímž programu je zřetelně vyznačeno zřeknutí se veškerých „metafyzických“ spekulací. To, že zakládá nový, specifický typ metafyziky, Galileo nereflektoval. Právě díky této nereflektovanosti se pak ovšem analýza jeho myslitelské pozice stává ideální vstupní branou do studie o genezi novověké evropské racionality.
Zpět na článek: Reflexe 29:Nevytěž(itelné)ené bohatství Husserlovy Krize