Poznámka 3

Viz kapitoly VI, VII a VIII knihy De l’esprit de conquête et de l’usurpation (O dobyvačném duchu a o uzurpaci), část „De l’usurpation“, kde Constant poprvé veřejně rozvinul své názory na dané téma. V obou případech, tedy ve své knize z roku 1814 stejně jako ve své přednášce z roku 1819, však Constant přejímá základní argumenty statě, kterou vypracoval již r. 1806 pro svou knihu Principes de politique (Principy politiky). V naší přednášce se šířeji věnuje tématu prvních šesti kapitol šestnácté knihy rukopisu Principy politiky s podtitulem De l’autorité sociale chez les anciens (O moci společenského tělesa u antických národů), která v knize O dobyvačném duchu a o uzurpaci zabírá pouze jednu krátkou kapitolku.#Zde je shrnutí těchto šesti kapitol: 1. Proč mohla být u antických národů moc společenského tělesa větší než u národů moderních. 2. První rozdíl mezi stavem společenského tělesa u antických a moderních národů: „… štěstí většiny již nespočívá v požitku z moci, ale v osobní svobodě. Rozšíření moci společenského tělesa bylo u antických národů výsadou každého občana. Pro moderní národy znamená oběť jednotlivců.“ 3. Druhý rozdíl (týkající se války). 4. Třetí rozdíl (válka a obchod). 5. Čtvrtý rozdíl (otroctví): „… otroctví, které bylo u antických národů všeobecně rozšířenou praktikou, dodávalo jejich mravům určitou přísnost a krutost, jež usnadňovala obětování něžných citů politickým zájmům … nepřítomnost otroctví spojená s pokrokem civilizace nás vybavila lidštějšími mravy. Krutost, byť ve jménu obrany našich zájmů, se nám stala většinou cizí. Je pro nás nemožná kvůli abstraktním představám a veřejnému zájmu.“ 6. Pátý rozdíl: „… antické národy žily v mladosti morálního života, zatímco národy moderní jsou v jeho zralosti či možná v jeho stáří.“ #V naší přednášce se Constant podrobně zabývá Athénami a jejich odlišnostmi. V knize O dobyvačném duchu a o uzurpaci Athény zmiňuje pouze okrajově.