Poznámka 9
V rukopisu se dočteme: „V Athénách se jedinec těšil mnohem větší individuální svobodě než ve Spartě, neboť Athény byly zároveň válečnickou i obchodnickou obcí, zatímco Sparta se věnovala výlučně válčení. Tento rozdíl je citelný ve všech podobách politické organizace. V despotismu i ve svobodě vede válka občany k tomu, aby se shlukli kolem vlády, zatímco obchod je od ní oddaluje.“ (str. 19). Constant v poznámce upřesňuje: „Ohledně osobní svobody u Athéňanů viz Cornelius de Pauw, Recherches sur les Grecs, I, str. 193. Samotný Pauw uvádí: „V Athénách byly školy zcela svobodné a zcela nezávislé na úřednících. Diskutovalo se zde o všech podobách politického zřízení, o povaze všech zákonů, o duchu všech vlád; nikdo se zde nikomu nedvořil. Filosofové nikdy nešli pozdravit archonty, demagogy ani členy areopagu. Epikúrejci často ani neznali úředníky a úředníci neznali epikúrejce. Z toho můžeme usuzovat, že žádná jiná forma vlády není tolik nakloněna rozvoji umění a věd jako vláda lidová neboli demokratická. Lidé, kteří ztratili svou nezávislost, by totiž nemohli mít větší touhou po vlastním vzdělání a vzdělání druhých. Občané se v Athénách těšili takové svobodě, že každý žil podle své chuti a dokonce podle svého rozmaru…“ (Recherches philosophiques sur les Grecs, I, Paris 1794, str. 228.)
Zpět na článek: Reflexe 30:O antické svobodě ve srovnání se svobodou moderní