Poznámka 26
A. Brunt (Aristotle and Slavery, str. 359) podotýká, že instrumentální pojetí člověka není ničím, nad čím bychom se museli nutně pohoršovat. Když voláme lékaře nebo opraváře, také nemyslíme na jejich blahobyt, nýbrž je prostě instrumentálně užíváme pro své účely. Srv. O. Gigon, Die Sklaverei bei Aristoteles, in: La Politique d’Aristote, Vandoeuvres – GenINTSTARTèSPCENDve 1965, str. 191.
Zpět na článek: Reflexe 31:Aristotelés o panství mezi Heideggerem a Gagarinem