Poznámka 5

„(Událost) má svůj vlastní počátek, jímž se ,odděluje‘ od (vyděluje z) ryzí nepředmětnosti a bere na sebe podobu dění, jímž se zvnějšňuje vnitřní. Souvislost události s tím, co jí časově předchází (ne však natolik, aby kontakt byl nemožný), je navazována dodatečně, již v průběhu událostného dění: na počátku každé události je budoucnost, která se stává přítomností a uplývá do minulosti“ (L. Hejdánek, Nepředmětné myšlení a nepředmětná skutečnost, str. 122).