Poznámka 17

Dionysios Areopagita, De div. nom. 1,8 (CD I,121,6); 13,4 (CD I,230,6). „Inteligibilní jména“, která tvoří vlastní obsah Dionysiovy afirmativní theologie, jsou božství přisuzována na základě „sdílení“ či „účastí“ a jako taková představují ta „nejvznešenější jména“. Dionysios je odlišuje od pojmenování, jichž užívá „symbolická theologie“, která pouze přenáší jména smyslově vnímatelných věcí na Boha v rámci obrazné či metaforické řeči. Na rozdíl od „inteligibilních jmen“ mohou mezi „symbolickými jmény“ figurovat i méně vznešené predikáty. K tomu viz Dionysios Areopagita, De myst. theol. 3 (CD II, 146,9–147,3). Srv. též M. Koudelka, Nauka o pozitivní a negativní theologii v Dionysiových Listech a Mystické theologii, in: Dionysios Areopagita, Listy. O mystické theologii. Úvodní studie M. Koudelka, překl. a pozn. V. Hladký – M. Koudelka, Praha 2005, str. 12, pozn. 14.