Poznámka 11
Sókratés tento rozdíl později tematizuje a zdůrazňuje jeho systematický význam. Na místě Resp. IV,443b4 nejprve revokuje Glaukónovo pojetí, aby je v následující vrcholné pasáži (Resp. IV,443c–444a) upřesnil ve směru spravedlnosti jako entos praxis, která nejen působí soulad, ale také je tímto souladem (Resp. IV,443e1–2). Odtud pak dospívá k systematickému rozdílu mezi spravedlivým jednáním, které je působností, a spravedlností samou, jež je stavem (Resp. IV,443e6–444a1; 444c–d).
Zpět na článek: Reflexe 39:Analogie dobra u Platóna a Aristotela