Poznámka 27
Neznamená to, že by Aristotelés v Etice Nikomachově jednoduše reprodukoval podobu lidové morálky. Jeho metoda středu je reformní, filosofická (a svým původem platónská). Z endoxa je však převzat obsah toho, co je eticky dobré, co „je chváleno“ (viz výše, část 1, začátek), tedy souhrn ctností, které nejsou, jako u Platóna, strukturovány do systému „kardinálních“ ctností či pojednány in nuce, tak že jedna či několik málo ctností zastupuje veškerou charakterovou areté, nýbrž jsou jednoduše jedna po druhé probírány s užitím konceptuálního rámce střednosti.
Zpět na článek: Reflexe 39:Analogie dobra u Platóna a Aristotela