Poznámka 1

Termín „situace“ zde chápu ve smyslu K. Jasperse jako „skutečnost pro… subjekt, pro nějž znamená omezení či hrací pole“ (Philosophie,II: Existenzerhellung, Berlin 1932, str. 202; srv. též M. Dufrenne – P. Ricoeur, Karl Jaspers et la philosophie de l’existence, Paris 1947, str. 173–178). Situace je určitou výsečí skutečnosti, jak se původně naskýtá subjektu jakožto jejímu centru, který přijímá její omezení a chápe se příležitostí k jejímu přetváření. Tuto výseč skutečnosti samozřejmě nelze pojímat prostorově, jde o „konkrétní skutečnost“, jak se k ní subjekt primárně vztahuje ze své perspektivy jakožto k určité souvislosti smyslu. Problematika projekce budoucích situací subjektem, která je předmětem tohoto příspěvku, ovšem u Jasperse není výslovně tematizována.