Poznámka 10
Tato myšlenka je v zásadě vyjádřena již v tezi S. Kierkegaarda, podle níž je člověk syntézou nutnosti a svobody (možnosti). V různých obměnách se pak objevuje u dalších autorů, kteří byli Kierkegaardem více či méně inspirováni, například u K. Jasperse, M. Heideggera i J.-P. Sartra. Srv. M. Theunissen – W. Greve (vyd.), Materialien zur Philosophie Søren Kierkegaards, Frankfurt a. M. 1979, str. 67.
Zpět na článek: Reflexe 39:Intencionalita budoucnost a nejsoucno