Poznámka 27
Tento pojem „víry“ vychází z původního významu slova pistis, jak ho užívá Ježíš v evangeliích, přesto – či právě proto – však v naší souvislosti nemá úzce konfesijní či náboženský význam. Víra v evangeliích původně neznamená souhlas či přitakání určitým „věroučným“ obsahům, není vůbec vírou „v“ něco, ale spíše životním postojem, životní orientací, bytostným pohybem lidské existence. Srv. H. Ebeling, Co znamená věřit?, in: J. Němec (vyd.), Křesťanství dnes, Praha 1969, str. 11–20; týž, Podstata křesťanské víry, Praha 1996; L. Hejdánek, Filosofie a víra, Praha 1999, str. 12–13. Takto pochopená víra je obecně možností lidské existence, která je spjata s její bytostnou vztažeností k budoucnosti.
Zpět na článek: Reflexe 39:Intencionalita budoucnost a nejsoucno