Poznámka 13

Asi nejblíže se dostává, když se v návaznosti na Aristotela zabývá J. Monodem a shrnuje, že volba ideálu nezaujatého poznání o sobě „stanovuje ideál přesahující jednotlivce“ (181). Zde navrženou interpretaci podporuje však zejména rozsáhlá pasáž zabývající se povahou pokroku poznání; ten se ukazuje jako „nekonečný úkol“ spočívající na bedrech celého lidstva. K jeho vyplňování se poznávající člověk může hlásit jako k ideálnímu cíli, k němuž svým dílčím úsilím přispívá.