Poznámka 11
To se děje vlastně průběžně, kdy ve středním období Wittgensteinova díla souvisel termín „fenomenologie“ s koncepcí tzv. primárního, na počitky orientovaného jazyka; viz třeba L. Wittgenstein, Ludwig Wittgenstein und der Wiener Kreis. Gespräche, aufgezeichnet von Friedrich Waismann, vyd.B. F. McGuinness, Frankfurt a. M. 1967, rejstřík (heslo „Phänomenologie“). Později se jedná o označení zkoumání na hranici (empirické) vědy a logiky; viz třeba týž, Poznámky o barvách, přel. O. Beran, Praha 2010, II, § 3; a zvláště „oddíl“ „Phänomenologie“ in: týž, The Big Typescript, Oxford 2005. Z hlediska Wittgensteinova pojetí filosofie jako fenomenologie je podstatná replika: „Fenomenologie sice neexistuje, ale fenomenologické problémy snad ano.“ Viz týž, Poznámky o barvách, I, § 53. K metodickým aspektům Wittgensteinovy filosofie srv. např. knihu G. Baker, Wittgenstein’s Method. Neglected Aspects, London 2004.
Zpět na článek: Reflexe 41:Proč se musí logika postarat sama o sebe