Poznámka 35

V Krakově mezi léty 1541 a 1568 hebrejská tiskárna neexistovala (K. Pilarczyk, Hebrew Printing Houses in Poland against the Background of Their History in the World, in: Studia Judaica, 7, 2004, str. 201–221, viz str. 210–211.) Ale již v prosinci 1569, tedy jen několik týdnů po dokončení pražského tisku, vydal Isserles v Krakově svůj halachický kodex Torat ḥaṭat. V Lublinu, kde hebrejská tiskárna existovala od roku 1547, mohla vydání komplikovat přítomnost Isselesova bratrance a intelektuálního rivala Šelomo Lurii, který se stavěl proti filosofii (viz níže). Alexander Marx ve svých nevydaných poznámkách, za jejichž zpřístupnění vděčím O. Sixtové, ještě uvažuje o možnosti, že pražský tisk byl vyjádřením vděčnosti ze strany Mordechaje Katze, který měl roku 1558 v Krakově nepříjemný soudní spor (viz K. Lieben, Gal Ed, Prag 1856, č. 25, str. 20–21; Š. Luria, Responsa, č. 33; M. Isserles, Responsa, č. 12). Jakkoli Mordechajův pobyt v Krakově jistě mohl být pro budoucí vydání významný, A. Marx podceňuje skutečnost, že Isserles dokončil spis Torat ha-ʽola v měsíci adaru roku 5324 (tj. mezi 24. únorem a 23. březnem 1564), tedy šest let po Mordechajově procesu a pět let před pražskou edicí.