Poznámka 7

V některých pasážích je přitom například rozlišení mezi τι a τίς poměrně zásadní a nesamozřejmé: „Řečeno ještě přesněji: sice odmítáte otázku τι (τὶ) (pokud by se týkala nějaké ουσια [οὐσία]), avšak zjevně připouštíte τι (τίς) jako subjekt jistého činění (τι ποιει τι [τίς ποῖεἵ τι]). Můžeme však mluvit o subjektu, který cosi činí v larválním stadiu?“ Ani francouzský originál si v tomto případě s alfabetou nedokáže bez problémů poradit, jde však pouze o chybu v přízvuku (nesmyslný tvar ποῖεἵ namísto správné podoby ποιεῖ), která nebrání porozumění textu (121/150).