Poznámka 33
Viz M. Woods, Plato’s Division of the Soul, in: Proceedings of the British Academy, 73, 1987, str. 28: „for if being F for a city consists in having as members things that are F, an independent explanation will have to be given of what it is for an individual to be F, otherwise the definition will lead to an infinite regress.“ Bernard Williams upozorňuje na možný rozpor mezi tvrzením „obec je spravedlivá, jestliže jsou její obyvatelé spravedliví“ a skutečností, kdy je i většina spravedlivé obce složena z epithymetické části obyvatel. Williams proto navrhuje přeformulovat základní princip strukturní analogie na pravidlo: Obec je F, pouze pokud jsou vedoucí, nejvlivnější či převládající občané F. Domnívám se však, že ani tato formulace neodpovídá textu. Podle Williamse platí analogie pouze mezi obcí a de facto jejími vládci. Proti této interpretaci analogie hovoří přinejmenším komplikovanější výklad o ctnostech v obci, jelikož obec je zvána moudrou pro svoji nejmenší část obyvatel (428e7) a odvážnou opět pro jinou, tentokrát širší část (429b1–3). Aby byla tato interpretace udržitelná, musel by Williams zohlednit, že různé morální či psychické vlastnosti obce mohou být odvozeny z různých společenských částí či skupin. B. Williams, The Analogy of City and Soul, str. 110. M. Schofield, Plato: Political Philosophy, str. 114–115, kritizuje Williamsovu interpretaci z jiného důvodu, jelikož neodpovídá nejméně demokratickému uspořádání obce v VIII. knize Ústavy.
Zpět na článek: Reflexe 45:Spravedlnost a přirozenost v Platónově Ústavě