Poznámka 19

Hlavním terčem Descartovy kritiky soudobých algebraických postupů a technik (jejichž nejvyspělejším představitelem byl François Viète [1540–1603]) je esenciální neinterpretovanost algebraických kalkulů, která na jedné straně svádí k ryze mechanickým manipulacím se znaky nezávisle na artikulovaném obsahu, a na druhé straně neumožňuje překonat koncepci aritmetiky a geometrie jako dvou disparátních matematických disciplín. Descartův program nápravy geometrické analýzy se pak z tohoto hlediska jeví jako základnější, protože předmětem esenciálně interpretovaného algebraického kalkulu mají podle Descarta vposled být arbitrárně volené jednotkové úsečky a jejich poměry v rámci algebraické artikulace geometrických problémů. Srv. zejména D. Macbeth, Viète, Descartes, and the Emergence of Modern Mathematics, in: Graduate Faculty Philosophy Journal,25, 2004, str. 87–117; Ch. Sasaki, Descartes’s Mathematical Thought, Dordrecht 2003, I,5, § 3E.