Poznámka 9

Jde samozřejmě zejména o DM 1–2. D. M. Clarke, Descartes’ Philosophy of Science, str. 180 nn. přesvědčivě ukazuje, že slavné čtyři preceptes z DM 2 (AT VI,18 n.) skutečně představují velmi zjednodušené podání jádra Descartových Reg. III, V–VII a že i historie sepisování (či spíše kompilování) Rozpravy svědčí o tom, že Pravidla byla pro DM 1–2 hlavním zdrojem.

Zpět na článek:  Reflexe 46:Chápavost a představivost v geometrickém poznání v Descartových Pravidlech pro vedení rozumu