Poznámka 22

Hobbes zdůrazňuje, že takto pojatý princip autorizace předpokládá rozumem obdařenou vůli autora. Děti či nesvéprávní lidé tak nemohou být reprezentováni na základě své vlastní autorizace reprezentanta, podobně jako neživé instituce, které nejprve potřebují nějakou formu správy (a teprve správce či vlastník může autorizovat jinou osobu k zastupování dané instituce). Prvek rozumnosti hraje v Hobbesově teorii centrální úlohu. Právě proto, že reprezentant není pověřen ke konkrétnímu úkolu, ale je jakožto nositel autorizované osoby zpřítomněním vůle jiného, je nutné, aby mezi ním a reprezentovaným namísto vazby pověření existovala vazba prostřednictvím racionality.