Poznámka 38

Q. Skinner, Hobbes on Representation, str. 178; týž, Genealogie moderního státu, str. 82. Podobně A. Milanese (La république instituée, str. 240) tvrdí, že Hobbesův stát je vskutku persona ficta, ale pouze z hlediska jeho jednoty, nikoli z hlediska autorizace, která je skutečná, nikoli fiktivní. Podobně i P. Crignon, který však upozorňuje, že právě vztažení fiktivní osoby ke skutečnému státu je zásadně odlišné od způsobu, jak s pojmem persona ficta pracovala středověká právní věda, kde byl pouze čirou právní fikcí. P. Crignon, L’ontologie politique de Hobbes.