Poznámka 57

Je třeba říci, že obecně je Hobbesovo užívání pojmu lidu často matoucí, neboť autor jej užívá promiscue jak pro multitudo, tak pro reprezentativní osobu. Ve spise O občanu na toto různé chápání pojmu populus sám upozorňuje, když v souvislosti s tradiční (jím převzatou) formulací salus populi suprema lex výslovně uvádí: per populum intelligitur hoc loco, non persona una civilis, nempe ipsa civitas quae regit, sed multitudo civium qui reguntur (tamt., XIII,3). Na nejednoznačné užívání pojmu lidu u Hobbese kriticky upozornil již H. Heller (Die Souveränität. Ein Beitrag zur Theorie des Staats- und Völkerrechts, Berlin 1927, str. 74 n).