Poznámka 11
Jinou pasáž, ve které se Sókratés prohlašuje za směšného a která je naší pasáži z Faidra zřejmě nejbližší, nacházíme v dialogu Filébos: „Ale já jsem, jak se podobá, velmi směšný člověk, že chci všechno rozkládati na druhy a zase sčítati.“ (Phil. 23d1–3) Srv. rovněž Platónovu obavu z toho, že to, co se lidem ušlechtilým zdá být „nejpodivuhodnějším a nejplnější božím nadchnutím“, bude se zdát množství tím „nejsměšnějším“; viz Ep. III, 314a3–5.
Zpět na článek: Reflexe 19:Pojetí pravé rétoriky v dialogu Faidros (259e1-266c9)