Poznámka 27

Přidáváme se k těm, kteří τῷ λόγῳ vykládají ve smyslu tří řečí ve Faidru a berou tedy Sókratovy řeči jako řeč jednu, hlavním důvodem je zde použití duálu; srv. De Vries, cit. d., str. 206 ad loc., G. R. F. Ferrari, cit. d., str. 244–245, pozn. 41, a Ch. L. Griswold jr., cit. d., str. 277, pozn. 19, V. Tejera, Irony and Allegory in the Phaedrus, in: Philosophy and Rhetoric, 8, 1975, str. 71–87, 79, jako příklady protichůdného čtení, jež eliminuje řeč Lysiovu.