Poznámka 1

V roce 1972 byl prof. Patočka penzionován a zbaven možnosti dalšího působení na filosofické fakultě. Někteří z nás, kteří jsme od roku 1968 sledovali veškeré jeho přednášky a semináře na fakultě i mimo ni, jsme se prostřednictvím I. Chvatíka, jenž byl Patočkovým externím aspirantem, dohodli na seminářích v Patočkově bytě v Tomanově ulici. Scházeli jsme se pravidelně od podzimu 1973, nejprve jedenkrát týdně nad četbou Heideggerova Sein und Zeit a potom od listopadu 1974 jsme přidali další seminář, na němž se četla a komentovala Husserlova Krisis. Tyto semináře začínaly od osmé hodiny a končívaly s Patočkovým často opakovaným konstatováním „Půlnoc z věže“. Kromě bezprostředního zapisování jsme semináře nahrávali na kazetový magnetofon a archivovali. Ze seminářů k Sein und Zeit, které trvaly do 28. prosince 1976, se zachovalo 48 kotoučových pásek (o průměru 15 cm) s 98 semináři, ze seminářů ke Krisis pak 14 pásek s 29 semináři.#Vedle vlastní četby, komentování a diskuse patřily k seminářům také Patočkovy improvizované promluvy k nejrůznějším tématům. Právě jedním z takových vystoupení, v nichž nám říkal, co mu „táhlo hlavou“, je zde zveřejněný text věnovaný Emanuelu Rádlovi. Z magnetofonového záznamu úvodu druhého soukromého semináře (8. 11. 1974) k Husserlově Krisis přepsal, redakčně upravil a poznámkami opatřil Tomáš Hermann za přispění MŠMT v rámci podpory projektu výzkumu a vývoje LN00A041. – Jiří Michálek