Poznámka 7

Srv. M. Heidegger, GA III. Abt., sv. 79: Bremer und Freiburger Vorträge, Frankfurt a. M. 1994, str. 17–18 (tzv. „brémský cyklus“), též in: GA I. Abt., sv. 7: Vorträge und Aufsätze, Frankfurt a. M. 2002, str. 180 (přednáška „Das Ding“ – Věc): „Smrtelní jsou lidé. Slují smrtelní, neboť zmohou zemřít. Zemřít znamená: zmoci smrt jako smrt. Jen člověk umírá. Zvíře hyne. Nemá smrt ani před, ani za sebou. Smrt je schrána nicu, totiž toho, co v žádném ohledu nikdy není cosi jsoucího, co přesto však prodlévá, totiž jakožto bytí samo. Smrt jakožto schrána nicu v sobě halí to, co z bytí prodlévá. Smrt je jakožto schrána nicu skrýší bytí. Smrtelní nazýváme smrtelnými – nikoli proto, že by jejich pozemský život končil, nýbrž proto, že zmáhají smrt jako smrt. Smrtelní jsou těmi, kterými jsou, totiž smrtelníky ‹pouze tehdy›, jestliže prodlévají ve skrýši bytí. Jsou prodlévajícím zadržením k bytí jako bytí.“