Poznámka 50
V této souvislosti jistě není bez zajímavosti, že citovanému úryvku bezprostředně předchází zpráva, podle které „vládci podsvětí jsou podle Egypťanů Déméter a Dionýsos.“ Dionýsos je podle Hérodota řecké jméno pro egyptského boha Osirida (II,42; II,144), jehož kult patřil k panegyptským (II,42). Osiris byl bohem plodnosti, a zároveň králem mrtvých, které po smrti uváděl k novému, posmrtnému životu. Pro Hérodota je typické, že kdykoli o Osiridovi mluví, je podobně kryptický jako v naší pasáži. Při popisu hrobu (zjevně Osiridova) říká: „jeho jméno nepovažuji za zbožné v této souvislosti vyslovit“ (II,170) a při zmínce o slavnosti bohyně Ísis mu prý „není dovoleno říci“, nad kým účastníci svátku truchlí (II,60 – opět je zjevné, že Ísis truchlí nad smrtí Osirida). O Osiridových mystériích „raději pomlčí“ (II,171) a historku, která se u Egypťanů vypráví o tom, proč si při jiných svátcích oškliví vepře, ale Osiridovi ho klidně obětují, sice zná, ale „nepovažuje za dost slušné ji vypravovat“ (II,47).
Zpět na článek: Reflexe 29:Nesmrtelná psyché a putující daimón