Poznámka 51
Spojení Dionýsa s reinkarnační naukou naznačují i jiné prameny. Např. v Euripidově dramatu Hekabé (1265) prorokuje Polymestór Hekabě, že cestou do Řecka vypadne z lodi a zrodí se znovu v psí podobě. „Jak víš o formě této mé proměny?“ ptá se Hekabé. „Věštec Dionýsos řekl tyto věci Thrákům,“ odpoví Polymestór. Je zajímavé, že myšlenka dalšího života je opět spojena s Dionýsem, ovšem vyvozovat ze zmíněné pasáže, že by Thrákové věřili v převtělování, by bylo příliš odvážné. Navíc o psyché v této pasáži nepadne ani slovo. V jiné Euripidově tragédii říká Hippolytos na obranu své sexuální čistoty, že „má panickou psyché“ (Hippolytos, 1006). Je zajímavé, že se o psyché mluví jako o něčem, co člověk „má“ a co je možné držet v sexuální čistotě. To by teoreticky mohlo souviset s orfickým pojetím duše jako objektu, kterému je připisována naděje na posmrtný život. O Hippolytových stycích s orfiky mluví samotný Théseus jen o pár řádek dříve (953–957). Možnost, že by Hippolytos byl praktikujícím orfikem, vylučují W. S. Barrett (Euripides᾿ Hippolytus, Oxford 1964, str. 342–343) i D. B. Claus (Toward the Soul, str. 84, pozn. 32).
Zpět na článek: Reflexe 29:Nesmrtelná psyché a putující daimón