Poznámka 2

Gorgias totiž na jedné straně připouští, že odborník v rétorice ví, co je spravedlivé a co nespravedlivé (Gorg. 460a1–2), z čehož Sókratés s jeho souhlasem vyvozuje, že odborník v rétorice nebude nikdy chtít jednat nespravedlivě (460c1–2), na druhé straně však dříve tvrdil, že rétoriku lze použít jako prostředek k dosažení jak dobrého, tak špatného cíle (456c8–457a5). Ježto pak Gorgias přijme oblíbenou Sókratovu tezi, že ten, kdo ví, co je spravedlivé, nikdy nebude jednat nespravedlivě, plyne z posledně jmenované Gorgiovy teze, že odborník v řečnictví nemá vědění o tom, co je spravedlivé. Přestože jsou Sókratovy otázky jaksi zákeřné, je z rozhovoru zřejmé, že Gorgias nemá jasno v tom, zahrnují-li poznatky, jež patří k jeho povolání, i vědění o tom, co je spravedlivé a co nespravedlivé.