Poznámka 65

Nesnažíme se říci, že tato interpretace je jediná možná – na základě Husserlových textů lze argumentovat i pro tezi, že v Husserlově myšlení nedochází k zásadnímu posunu a že i genetická zkoumání míří k výkladu materiálních věcí jako prvotní fundující vrstvy. Snažíme se spíše o čtení Husserla 20. let jako filosofa směřujícího ke Krizi, k reflexi světa života a předchůdce Merleau-Pontyho a dalších než jako pokračovatele Logických zkoumání a snahy o založení přísné vědy, neboť se nám tato tendence jeho myšlení zdá být fenomenologicky nosnější.