Poznámka 26

Jak upozorňuje např. G. J. Agich, L. W. Beck’s Proposal of Meta–critique and the „Critique of Judgement“, in: Kant-Studien, 74, 1983, str. 261–270, mezi tyto nevyřešené úkoly patřily i otázky meta-kritiky, tedy epistemické oprávněnosti celého kritického podniku. Právě exponovanost termínu „systém“ ve starší verzi „Úvodu“, zdá se mi, mohl přispět ke Kantovu rozhodnutí nechat text v rukopise. Je-li sama systematičnost duševních mohutností, nakolik jsou nám přístupny ve zkušenosti – stejně jako každá jiná systematičnost – pouze metodickým nárokem soudnosti, zdá se, že to musí mít zásadní důsledky pro epistemický status Kritiky čistého rozumu.

Vzorovou analýzu pojmu systematičnosti, jak se mění mezi Kritikou čistého rozumu a první verzí úvodu, předkládá P. Guyer, Reason and Reflective Judgement. Kant on the Significance of Systematicity, in: Nous, 24, 1990, str. 17–43; srv. týž, Kant and the Claims of Taste, str. 39–67.