Poznámka 1

Záleží ovšem na tom, jak je daný výklad zacílen. Lze tedy říci, že u Kanta zdůrazňujeme „metafyziku zkušenosti“ a opomíjíme „metafyziku poznání“ (srv. E. Schaper, Kant’s Schematism Reconsidered, in: Review of Metaphysics, 18, 1964, str. 267–292, zvl. str. 274–275), že zdůrazňujeme „hledisko předmětného intencionálního zaměření našich představ“ a opomíjíme „zájem o zajištění faktické objektivity našich zkušenostních poznatků“ (srv. H. Hoppe, Synthesis bei Kant. Das Problem der Verbindung von Vorstellungen und ihrer Gegenstandsbeziehung in der „Kritik der reinen Vernunft“, Berlin – New York 1983, str. 203). V důrazu se tak nutně odlišujeme především od těch interpretů, kteří k příslušným otázkám – zvláště k otázce „transcendentálního předmětu“ čili úběžného aliquid – přistupují především prizmatem transcendentálního idealismu jakožto ucelené epistemologie (a nikoli prizmatem nauky o syntézách, jak to činí například citovaný Hoppe).