Poznámka 2

Soudem budeme označovat sjednocení pojmů, které si může ať již oprávněně či neoprávněně nárokovat pravdivostní hodnotu. Poznatkem je soud, který navíc splňuje dodatečná epistémická kritéria. Předem bychom také chtěli zabránit nedorozumění, které by mohlo vzniknout u čtenáře, jenž by v textu chtěl hledat odpovědi na otázky týkající se výrazně složitější problematiky možnosti syntetických soudů apriori, například možnosti synteticky apriorní matematiky, fyziky, či dokonce metafyziky. Rozlišení mezi soudy apriorními a aposteriorními sice v textu zavádíme a na některých relevantních místech používáme, není zde však naším tématem vykládat možnost syntetických soudů apriori, neboť by to mimo jiné vyžadovalo vyložit obtížný pojem čistého názoru a založení aritmetiky a geometrie. Také roli syntetických soudů v konstituci objektivity neprobíráme do hloubky, omezujeme se na pouhé poznámky nezbytné pro načrtnutí vztahu syntetických a analytických soudů. Dalším výrazným zúžením je, že rozdíl syntetických a analytických soudů zde sledujeme pouze na rovině Kantovy teoretické filosofie, odhlížíme tedy jak od Kritiky praktického rozumu, tak od Kritiky soudnosti.