Poznámka 11

Pokud jde o Humboldtův posun vzhledem k Rousseauovi, připomeňme, že ani Herder Rousseauovu koncepci jednoznačně nepřijímá, ač se zjevně staví proti Lockovu výkladu. Ve svém spise O původu řeči klade důraz především na schopnost rozumu, který je „vnitřním rysem“ člověka, a řeč chápe jako jeho „přirozený orgán“. Můžeme se domnívat, že také díky Herderovu vlivu se u Humboldta objevuje důraz na „ideální“ moment jazyka. Srv. J. G. Herder, Uměním k lidskosti, přel. J. Binder, Praha 2006, str. 39. K Rousseauovi srv. např. str. 21–22, 33, 37.