Poznámka 36

M. Heidegger, Des hl. Augustinus Betrachtungen über die Zeit, str. 3. Ve spojitosti s tímto tvrzením Heidegger kritizuje některé soudobé autory, kteří se podle něho domnívali, že XI. kniha je ve Vyznáních něčím nadbytečným. Takový názor údajně zastával kupř. G. Hertling, který svůj německý překlad Confessiones z r. 1905 úmyslně zakončil už X. knihou, nebo G. Misch, který ve svých Dějinách autobiografie (1907) pokládal poslední tři knihy Vyznání za pouhou „přílohu, která je vyplněna ‚čistou učeneckou diskusí‘“, a jako taková nemá pro předcházejících deset knih žádný zásadnější význam (M. Heidegger, Des hl. Augustinus Betrachtungen über die Zeit, str. 14). Heidegger se naopak domnívá, že XI. kniha je vyžadována celkovým zacílením Vyznání a jako taková je klíčem k jejich porozumění.