Poznámka 42

O nezbytnosti vůdce se Heidegger vyjádřil již v roce 1918 v dopise své ženě. M. Heidegger, Brief an Elfride Heidegger, 6. 10. 1918, in: Mein liebes Seelchen! Briefe Martin Heideggers an seine Frau Elfride: 1915–1970, vyd. G. Heidegger, München 2005, str. 85–86. K dnes tak iritujícímu výrazu „Führer“ je třeba dodat, že jej Heidegger původně užívá v kontextu, který nelze v žádném ohledu označit za nacisticky zabarvený. Že to byli nacisté, kteří převzali pojem „vůdce“ pro označení Hitlera, a tudíž nebyli jeho původci, ukazuje např. H. Zaborowski ve své knize „Eine Frage von Irre und Schuld?“: Martin Heidegger und der Nationalsozialismus,Frankfurt a. M. 2010. Také je třeba na tomto místě zdůraznit, že Heidegger ve Vorträge und Aufsätze z let 1936–1946 předkládá explicitní kritiku „vůdcovského principu“: vůdci jsou zde pojati jako „první zaměstnanci v obchodnickém provozu, v procesu bezpodmínečného opotřebování všeho jsoucího, v němž je zajištěna prázdnota opuštěnosti bytí“. M. Heidegger, Vorträge und Aufsätze, Pfullingen 1954, str. 96.