Poznámka 61

Pokud se někdo občas odvolává na Parmenida s tím, že jeho nauka o jednu činí nadbytečnou nauku vnitroakademickou, pak je k tomu třeba poznamenat následující: 1) rozhodující výroky o sobě z Faidra a VII. listu zpochybňují spolu se závazností celého psaného díla rovněž dialog Parmenidés. – 2) Dialog Parmenidés je, jak dokazuje historie jeho interpretací, rozvržen tak, že systematická souvislost, na níž je založen, a jeho vztah ke zbytku díla, např. k pojmu areté, není skutečně zřetelný. – Naproti tomu nemůže bádání o περὶ τἀγαθοῦ pouze do jednotlivostí vypracovat přesahující souvislosti platónského systému, nýbrž musí také prostřednictvím spojení s autentickou vnitroakademickou naukou v první řadě ověřit filosofickou závaznost psaného díla, a to včetně Parmenida. Nauka o jednu z Parmenida tudíž nečiní ústní nauku nadbytečnou, nýbrž naopak ji předpokládá v její platnosti pro psané dílo.